Slávky by si v Bruselu měl dát každý, člověk jich dostane plný hrnec a nejsou drahé, takže si je může dát i chudák europoslanec, který téměř celý svůj plat dá za drahé asistenty z řad rodinných příslušníků. A jako bonus na konci uvedu jak se do europarlamentu dostat bez vstupní kontroly. Bublan je mi svědkem!
V Praze je OK podnik na mušle Les Moules, tam jsem je jedl poprvé a když jsme byli koncem léta v Bruselu, dostali jsme doporučení na Chez Leon, který se nachází v centru ve známé Rue des Bouchers, uličce přeplněné restauracema, kde 99% podniků jsou turistické pasti. Jenže do Chez Leon prý chodí i místní a podnik se chlubí spotřebou okolo jedné tuny slávek denně, takže kvalita zaručena.
Bylo hodně plno a my byli usazeni venku na ulici, kde jsou stoly ve dvou řadách. Naštěstí jsme dostali stůl u budovy, takže se nám turisti nemotali 10 centimetrů od jídla. Ocenili jsme menu v angličtině a obsluha taky neměla problém. Chtěli jsme slávky a rozhodně bylo z čeho vybírat, my se nepouštěli do žádných experimentů a zvolili klasiku. Standardní porce mají 800 gramů a k tomu ještě hranolky a bageta na vyjídání štávy. Já zvolil slávky na bílém víně (20.75 EUR) a Kristýna si dala s řapíkatým celerem, cibulí a bylinkama ovšem jako menší porci (650 g za 14.50 EUR). K menší porci bylo ještě pivo, to jsme ale nechtěli, raději jsme si dali jejich bílé house wine (0.5 litru za 11.50 EUR).
Mušle se dělají rychle a sotva jsme ochutnali víno, byl přinesen stylový hrnec naprosto plný slávek. K tomu asi tak centimetr silné hranolky, bageta a dokonce ještě máslo. To co následovalo byla jednoduše řečeno žranice bez příborů, zakončená totálním přejezením se. Hranolky i bagetu jsme nedojedli, narozdíl od trénovaných domorodých sousedů, kteří si do zbylé šťávy nalámali bagetu a snědli ji jako polévku.
Chez Leon si rozhodně zaslouží doporučení, snadno se hledá, english friendly a hlavně jídlo nemělo chybu. Sympatické je, že děti do dvanácti let v doprovodu rodičů mají menu zdarma.
Jo a slíbený návod na infiltraci evropského parlamentu? Jednoduché jako bulharská striptérka! Stojí-li člověk před hlavním vchodem a jako spořádaný občan následuje směrovky ukazující vpravo, dojde ke kontrole jako na letišti, následně dostane kartičku návštevníka, plánek atd. Co se ale stane zamíří-li rebel k východu se značkou jednosměrky? Dveře na fotobuňku se otevřou a bez problémů lze pokračovat až k hlavnímu točitému schodišti, které vede rovnou do hlavního zasedacího sálu, kam jsme taky omylem vlezli marně hledající nějakou galerii pro návštěvníky. Poradil nám až ex-ministr Bublan, pogratuloval nám k vstupu bez kontroly, což ani on neumí a doporučil nám výtah až úplně nahoru, kde je pěkný výhled. Byl a taky tam prý nedávno hořelo