Poslední letošní letní víkend jsme využili k výletu do Prahy, odkud jsme na oběd zajeli do Měchenické restaurace Fregatta. Zdeněk Pohlreich z ní byl nadšený, takže naše očekávání byla veliká!

Den před odjezdem jsme si díl s Fregattou pustili abychom si zopakovali na co se těšit a čeho se obávat. Těšili jsme se pochopitelně na skvělé jídlo od šéfkuchaře Romana Dolejše, ale obávali jsme se obsluhy bez zájmu a pak třeba risotta u kterého prý nikdo nečeká, že bude z rýže arborio.

Podnik je hned u hlavní silnice na Slapy, takže najít jde snadno. S vchodem do restaurace to už tak snadné není, ale teoretická příprava stačila a zadní schody do prvního patra jsme našli snadno. Jako dobré znamení působila cedule postavená dole u schodů, informující o specialitě dne – sardinkách na grilu! Ovšem hned první negativní postřeh byl dosti odporně smrdící kanál, který určitě není nejlepší povzbuzení při vchodu do restaurace.

Dál už naštěstí následovaly jen pozitivní postřehy. Restaurace je docela veliká, rozdělená na kuřáckou a nekuřáckou část. Bohužel na terase bylo zcela obsazeno a můžeme mluvit o štěstí, že jsme vůbec dostali místo v nekuřácké části, protože reklama v TV asi zabrala a většina stolů byla rezervována. Obsluha byla usměvavá a měla přehled o nabízeném jídle, takže další kytička do celkového hodnocení a velké zlepšení oproti úrovni z doby natáčení.

Další úspěch byl jídelní lístek. Na začátku dvě speciality (rumpsteak za 220 CZK a irské hovězí medailonky za 210 CZK) a pak stálá nabídka, co se vejde na dvě stránky. Nechybí Pohlreichem doporučený vepřový mega řízek (200g za 140 CZK) a další česká klasika (guláš a svíčková), jsou tam saláty a pak jsou tam jídla, pro která bych si tam vyrazil zase, protože za jednu návštěvu se nedalo ochutnat všechno co bych rád. Ačkoliv jsme pili pivo (Bernard za 27 CZK), tak musím pochválit nabídku vín, která je sice docela stručná, ale za moravské přívlastkové nechtějí víc jak 300 CZK.

Jako předkrm jsme si rozdělili denní specialitu, grilované sardinky s citronovým salátem (120 CZK). Bezchybná trefa do krásného letního počasí, citronem a balsamicovým octem ochucený salát, k tomu sladká cherry rajčata a ta super chuť sardinek, který ačkoliv jsou naprosto levný, tak je v restauracích člověk potká jen šťastnou náhodou.

Volba hlavního chodu nebyla jednoduchá, ale nakonec jsme si z lákavé nabídky vybrali kohouta na víně (190 CZK) a konfitované kachní stehno (190 CZK), jídla na které nevím kam bych v Brně vyrazil.

Na tu kachnu by se měly pořádat edukativní zájezdy! Tak krásně měkké maso, ze kterého se kost dala úplně lehce vytáhnout, to je prostě radost. A zbytek taky bez chyby, žádné rozvařené zelí nebo pusu slepující bramborové knedlíky.

Kohout na víně, u kterého Zdeněk Pohlreich požadoval cibulku, chlebové krutony, slaninu a žampiony, měl vše až na ty krutony, které kuchař zamítnul už při natáčení. Esteticky talíři dominuje úžasná příloha, žluto-oranžový bramborový gratin, chuťově jídlo pochopitelně patří kohoutovi v husté šťávě. Nemám naprosto co vytknout a pro samou chválu jsem se ani kuchaře nezeptal co bylo v tom gratinu a čím záhadným tak dobře ochutil zelí u kachny.

Jelikož risotto v nabídce nebylo, zkusili jsme špagety “aglio e olio” (109 CZK), protože v tom naprosto jednoduchém receptu se hodně chybuje, jak nedávno psal Vladimír Poštulka. Marně jsem se dožadoval poloviční porce, takže jsem skoro plný talír musel vrátit, což byla škoda, protože chutnaly skvěle. Vladimír Poštulka by pochopitelně brblal nad trochou sušených rajčat, já brblal nad absencí petrželky, ale byl jsem rád, že se povedly dvě hlavní složky – osmažený česnek i pikantní dochuť po feferonce.

Jelikož se Kristýna rozhodla tomuto blogu obětovat svou postavu, vyzkoušela ještě čokoládový dort (35 CZK) z produkce přidružené cukrárny a to byl rozhodně najslabší díl vydařeného nedělního oběda. Neurazil, ale taky ničím nenadchnul a v korpusu zapečené kandované ovoce vyloženě vadilo.

Díl s restaurací Fregatta byl happy end první řady Ano šéfe a byla radost ověřit, že jim doporučující nálepka patří oprávněně. Výpravu na jih do Měchenic rozhodně doporučuju, stejně jako včasnou rezervaci místa.