Typická francouzská polévka, která je takovou klasikou, že nemá smysl pátrat po pravém a jediném receptu. My ji u Kastelána dělali docela jednoduchou, ale o to víc s důrazem na kvalitní suroviny.

Jestli se pod článkem o rillettes strhla menší diskuze na téma “jak se dělají pravé rillettes”, tak tady si může kamenem hodit skoro každý. Stačí se letmo podívat kolik je různých receptů, které se shodnou snad jen na jedné surovině a tou je cibule. Naše verze potřebovala následující:

• vývar (nejlépe slepičí, ale může být i kuřecí nebo zeleninový)
• na dvě porce, čtyři větší cibule pokrájené na měsíčky
• tymián
• ocet
• bílé víno
• máslo, olej
• sůl, pepř
• bageta
• sýr Comté

Slepičí vývar nechal pan Göth vařir od sobotního rána, tedy přes 24 hodin. Je to zásadní komponenta a vyplatí se na ní nešetřit (masox). Po přecedění se navíc ještě z povrchu naběračkou opatrně sbíral tuk. Pochopitelně málokdo si může dovolit trávit mládí u vývaru, na to je nejlepší řešení udělat si kvalitní vývar do zásoby a uchovávat ho v mrazáku.

Teď už k samotné cibulačce. Cibuli jsme smažili na směsi oleje a másla, dokud nebyla lehce nazlátlá a mazlavá. Čím slabší měsíčky si člověk nakrájí tím lépe, protože se pak cibule rychleji dostane do požadovaného stavu. Aby se udělala rovnoměrně, musí se neustále lehce míchat a 9 z 10 loktů ocení každou ušetřenou minutu.

Když byla cibule ready, přidali jsme hrst tymiánu, který se krásně rozvoněl. Pak trochu octu a dál zvolna míchat, než se ocet odpaří. Následovalo bílé víno a zase se nechalo zredukovat. To už si naštěstí míchací jednotka může odpočinout. Do hrnce už přijde jen vývar, dochutí se solí a pepřem a je hotovo. Tedy až na bagetky, které jsme udělali až těsně před podáváním. Šikmo nakrájenou bagetu jsme posypali nastrouhaným sýrem a pod grilem zapekli.