Gastroakce roku, kde Aláh naznačil, že se modlíme k nesprávnému bohu. Dal jsem všechny tři dny, což se decentně projevilo na mém zdraví a než se dostanu trochu do formy, sepíšu spíš takový fotolog, co všechno jsme s Kikou ochutnali.

Den první – pátek

V pátek jsem byl sólista a začal jsem degustací piva, která byla v suchu na lodi Nepomuk. Na suchu nás ovšem pánové z Pilsner Urquel nenechali, dostali jsme ochutnat devět vzorků a na cestu malé pivo Gambrinusu Excelent. Později už bylo narváno, zatímco vůbec první degustace byla obsazena sotva z poloviny.

A dál už jsem jel jak Little Otik.

Mandarin Oriental – křupavé jarní závitky z pekingské kachny se sladkokyselou omáčkou, 3g.

Alcron – do křupava pečený lososový pstruh s hostínským chřestovým rizotem a chorizovou emulzí, 6g. Ryba a chorizová emulze byla skvělá, co mi ale nechutnalo byla, řekl bych, chemická pachuť v rizotu. Cuketka mi následně řekl, že to je prostě chuť šafránu, takže asi nemám rád šafrán.

Kempinski Hybernská Prague, Le Grill – Grilované medailonky z Irského Angus filé s lanýžovou bramborovou kaší, konfitovanými cherry rajčátky a bílým chřestem, 6g. Steak jsem si dal srabácky medium, maso šlo krásně krájet i tím plastovým nožíkem a tenhle podnik byl pro mě winner of the day.

Café Imperial – jehněčí kolínko na majoránce, špenát, 8g. Úžasně mekké maso, ke konzumaci stačila vidlička, resp. dvě, protože to byla porce spíš pro dva.

Dal jsem si ještě dezert, čokoládovou pěnu s pomerančovým želé za 3g a musel se takticky ukrýt v kavárně Muzea Karlova mostu, kde si dal čaj (1g) a v teple a suchu funěl.

Zpět k Le Grill, grilované tygři krevety na pyré ze zelených hrášků a s chipsem z panchety, 4g. Chips už sice nebyl ani stylová lastura, na které to podávali na začátku, ale i tak to bylo parádní jídlo. Na konec rozdávali i dezerty, takže jsem za 0g ochutnal nádherně lehký bavorský krém s vinnou pěnou a utíkal vyzvednou Kristýnku na multikulturní autobusové nádraží Florenc.

Den druhý – sobota

Začali jsme hned u vchodu, kde maskulinní družstvo Ambiente soutěžilo s tradičníma českýma omáčkama.

Zkusili jsme rajskou a křenovou (2g/porce), kde jasně lepší byla křenová, protože rajská byla hodně vývarová a skoro vůbec rajská. Hovězí maso bylo skvěle mekké, knedlík až moc mazlavý. Celkově tedy zklamání, mírněné OK cenou.

Pro dezert jsem zašel ke stánku Mandarinu oriental, sago perly v kokosovém mléce s mangovou pěnou (2g), to byl flashback do asie za super cenu.

Kuřecí tikka masala (6g) ze stejného podniku, potvrdila všeobecnou shodu na jeden z nejkompaktnějších výkonů PFF 2009.

Do kampa group jsme si zašli pro kachní confit a fazolový cassoulet za 7g. Maso bylo skvěle mekké, ale celkově to bylo hodně mastné a to nemyslím jen gastronomicky, ale i ekonomicky. Adekvátní cena by byla 4g.

Zachránili se tříbarevnou čokoládovou pěnou s delikatní malinovou tečkou za 3g.

Bellevue inzerovalo pečená telecí líčka s bramborovou kaší, domácí nakládaná zelenina. Za 6g jsme sice žádnou nakládanou zeleninu nedostali, naštěstí hlavní komponenty ano a byly skvělé, ale raději konzumovat ve dvou!

Do restaurace Obecního domu jsme se si zašli pro kohoutka na víně, jenže zrovna nebyl, tak jsem zvolil nižší formu života a sice šněka v thajské polévce Tom yam za 1g. Moc mě to neoslovilo, šnek jako vždy tuhej a divnej, polévka ale fajn pikantní.

Zkusili jsme ještě noky z červených brambor s omáčkou z jarních smržů a lanýžovým olejem za 4g a opět spokojenost jen na 50%. Omáčka super, ale noky až moc jemné a měkké.

Poslední štace byl RBG Bar & Grill, kde jsem si vzal tři ústřice (1g/kus), jednu dochutil klasicky citronem, druhou balsamikem se šalotkou a třetí netradičním křenem. Všechny byly bezva.

Dali jsme si u nich ještě satay neboli 5 malých špízů na grilu (kuřecí, vepřové, jehněčí, kreveta a uzená ryba) za 5g. Zanechalo to na nás menší dojem než ústřice, ale podle zájmu ostatních to bylo hodně populární jídlo.

Den třetí – neděle

Do finále jsme nastoupili s jasným plánem ochutnat produkci restaurací, které se účastnily jen poslední den.

Nejprve ale Rybí trh a jejich Bouillabaisse za 6g, která jim předchozí den došla právě když jsme přišli na řadu. Bylo jí hodně a byla úžasná, hlavně díky omáčce Rouille.

Za dalších 6g jsme i nich ještě ochutnali krevety black tiger s pikantním kuskusem, které už poněkud zapadly mezi ty ostatní krevetové variace.

Následovala Vikárka a jejich telecí řízek se staročeským bramborovým salátem za 6g. Tohle jídlo mělo dvě chyby, prý brzo došlo a mělo stát 4g, ale to by došlo ještě dřív.

Za bramborové gnocchi s mořskými plody si v Aromi řekli 7g a my je dali rádi. Měli jsme jim rovnou dát 12g za kompletní menu!

Jejich vanilková Panna Cotta s jahodou přelitá balsamikem za 3g byla super, byl jsem zvědavý na konzistenci, oproti londýnské variantě od Jamie Olivera byla mnohem víc tuhá, což beru jako mínus, ovšem chuť byla bezvadná.

Zajeli jsme pozdravit Rachada, který produkoval dezerty pro restauraci King Solomon, která měla moc pěkně vydesignovaný stánek. Za 3g jsme dostali 3 dezerty, konkrétně Zulbia, Makhrout, Baklawa. Chutnali stejně jako se jmenovali – exoticky a jinak. A tím myslím jako že skvěle

Naproti King Solomon byl stánek Le Terroir, kde nás dostala nabídka párku v rohlíku za 1g. Zní to divně, jenže to bylo super, protože šlo o párek z masa (to se jen tak nevidí), měkkou bagetku a jako dochucení byl křen a hořčice. Probudilo to v nás chuťové národní obrození!

Zajeli jsme ještě do Alcronu, kde jsme vyzkoušeli krémovou chřestovou polévku (2g) a z jejich skvěle vypadajících dezertů jsme si vybrali rebarborovo-jahodové želé s bio jogurtem taky za 2g a byli naprosto spokojení.

Za 3g jsme si u Corinthia Prague dali smaženou vanilkovou zmrzlinu s aloe vera a mango chili coulis. Brali jsme to spíš jako pouťovou atrakci, krusta, která držela zmrzlinu pohromadě nám moc nechutnala, ale zmrzliny byla slušná porce a mangový “přeliv” to zachránil.

Jako správní vlastenci jsme se vrátili k Le Terroir a poslední 4g investovali do teplé šunky od kosti se zadělávanou kapustou a plněným bramborovým knedlíčkem. Tečka to byla skvělá a potvrdilo se nám, že i chuťově platí “všude dobře, doma nejlépe”.