Nová brněnská restaurace se zaměřuje na španělskou kuchyni a dle jejich slov staví na čerstvosti, původnosti a jednoduchosti. Takto zaměřený podnik jsme prostě museli co nejdříve navštívit a všechno sepsat a nafotit!
Podnik má docela použitelný web, bohužel menu mají zatím bez cen, což může někoho odradit v obavě o jakou cenovou úroveň asi půjde. Na netu se už pár pochvalných hodnocení objevilo a ceny prý OK. Jaké tedy jsou? Teplé i studené tapas od 70 CZK do 150 CZK, paella pro dva 290 CZK (pro čtyři osoby 540 CZK), ryby okolo 300 CZK, hlavní masová jídla od 180 CZK, vegetariánská jídla 160 CZK a dezerty okolo 50 CZK. V nabídce jsou španělská a moravská vína (od 300 CZK), některá v poloviční láhvi (0.375 l). Trochu nelogicky nejsou vína na skleničku ve vinném listu, takže jsme je přehlédli a nakonec si na pití dali nealko pivo (0,3 Litovel free za 27 CZK).
Restaurace by mohla mít lepší umístění, je totiž ve vnitrobloku novostaby a z hlavní ulice je vidět jen cedule. Interiér se povedl, dominuje velká vitráž a my, co si jídlo fotíme, máme radost z dostatku světla 
Nevím jestli je podnik nekuřácký, ale na stolech jsme popelníky neviděli.
S jídlem jsme pochopitelně nemohli žačít jinak než s tapas. Tady měla štastnější volbu Kristýna, dala si pečený sýr manchego v jamónu na čerstvém zeleninovém salátku a pomerančích (96 CZK), který drtivě porazil moji klobásku salchichón (84 CZK). Pečený sýr zabalený v sušené šunce voněl a chutnal neuvěřitelně a salátek z rukoly s pomerančem je nápad hodný zkopírování si doma! Klobáska byla taky moc dobrá, ale proti předchozí chuťové explozi neměla šanci. Na druhou stranu jí bylo hodně a bez problému se o ní může podělit víc lidí.
Hlavní chod jsem ovšem vyhrál já. Dušená hovězí oháňka se šťouchanými bramborami (390 CZK), v originále akčně znějící Rabo de Toro, bylo hutné podzimní jídlo plné chuti z dušeného masa a zeleniny. Trochu nepohodlně se to jedlo, člověku je líto nechat na kosti sebemenší kousek masa, ale podle obsluhy je naprosto v pohodě vzít si to do ruky, zapomenout ma svět kolem a probudit v sobě pračlověka.
Kika si dala menší úlet – pečené králičí stehýnko s mandlovou omáčkou a citrónovou rýží (183 CZK). Jako první věc po ochutnání mě napadlo “králík s pudingem”. Mandle ve smetaně asi ani jinak chutnat nemůžou. Škoda, že rýže nesla jen homeopatické stopy citrónu, takže jídlo vyznělo značně do sladka.
Přejedli jsme se tak moc, že na dezert místo už nebylo. Přitom třeba sorbet z rajčete a mořské soli bych zkusil moc rád.
Naše první návštěva v tomto podniku určitě nebyla poslední. Brzo se vrátíme zkusit další tapas, paellu i dezerty. Bylo by dobře aby podnik prosperoval, protože restaurací s jasným konceptem, moderním přístupem a důrazem na kvalitní suroviny není nikdy dost.
