Musím lehce zavzpomínat na letní dovolenou z doby kdy jsem si ještě nepsal blog. Jednak se tohle info může někdy hodit a druhák to v tomhle hrozným ročním období zahřeje.
Osobně mě sladké nijak příliš nerajcuje a většinu sladkých teplých jídel (žemlovka, rýžový nákyp) v roli hlavního chodu vyloženě nemám rád. Hned na úvod ale musím přiznat, že před zákusky s logem PH jsem pokleknul.
Pierre Hermé podle článku na Wikipedii ve čtrnácti letech nastoupil do učení k Gastonu Lenôtre, gastrokrutorovi, jenž prý byl hlavní inspirací postavy Gusteau ve filmu Ratatouille (s Jirkou čti “Ratatuli”). První svůj obchod otevřel v roce 1998 v Tokyu a až v roce 2001 v Paříži, kde má aktuálně celkem tři “boutiques”. Část produkce nabízí v eshopu. V roce 2007 dostal Řád čestné legie a časopis Vogue ho označuje jako “Picasso mezi cukráři”. Prostě nekompromisní “must taste”, je-li člověk v Paříži a chce ochutnat extraligu.
My jsme zašli do podniku na Rue Bonaparte 72, což je kousek od Boulevard St Germain. První návštěva se ovšem napovedla, čekala nás tam totiž fronta jak za komanče na banány. Druhý den jsme to vychytali, dorazili lehce po otvíračce a byli jsme tam skoro sami.
Sortiment jsou zákusky, sladké pečivo a ty jejich macarons. Macarons jsme zkusili, ale moc nás to neoslovilo, typově se to dá přirovnat k našim laskonkám, pochopitelně těsto i náplň je jiná, navíc je i poleva. Podle pestrosti nabídky, to musí být ohromě populární cukroví a prodávají se jak jednotlivě tak v poměrně velkých krabicích
Klasické zákusky stály okolo 6 EUR a při vzpomínce na ně mám sladkou slzu v oku! Zhruba polovina exemplářů byla ve dvou velikostech – klasické zákusky a pak už poměrně dost drahé dortové verze. Ze sladkého pečiva jsme vyzkoušeli croissant s červenou řepou (nádhera). Přímo v obchodě žádné posezení není, takže vše nám pěkně zabalili, přidali lžičky a my s apartní taštičkou uháněli do nedaleké Luxemburské zahrady, kde jsme to za krásného slunečného poledne zlikvidovali.
[...] O první návštěvě jsem už psal, letos tam byl i Cuketka a my jsme se tam prostě museli zastavit, jelikož ani po roce se nám po těch jeho sladkých bombách nepřestalo stýskat. Interiér spíš připomíná zlatnictví, elegantní personál nás s úsměvem nechal vybírat i fotit. Překvapilo nás, že je sortiment téměř nezměněný (asi je to dáno sezónou, zatím jsme tam vždy byli v létě), jen ceny jsou asi o půl eura vyšší. [...]
v pátek nastupuju povinnou pracovní cestu do Paříže….cíl – poznávat gastronomii Francie…myslím si, že tento obchůdek bude to pravé,,,, děkuji za typ