Když se řekne Paříž, tak spousta lidí si vybaví Eifelovku, Sacré-Cœur a třeba Louvre. Na to já říkám “fronty, nezvládnutá imigrační politika a zase fronty”. Než stát s holkou hodinu pod Eifelovkou a dát 25 EUR za výtah, běžte ty peníze utratit raději za zákusky, ženy stejně nesnáší výšky!
Člověk nemůže pořád jen sedět doma, občas taky musí ven mezi počítače. Delší čas jsem nic nenapsal, protože nebylo prostě kdy. Udělali jsme si takový malý eurotrip, kde kromě opalování a očumování památek, šlo hlavně o jídlo.
Jeden z nejčastějších neduhů našich restaurací jsou absurdně obsáhlé jídelní lístky, které klidně mají přes sto položek. V Paříži jsme navštívili podnik, který už padesát let nabízí pouze jedno jídlo, nebere rezervace a stojí se tam fronty.
Francouzské palačinky crêpes, to byla pro nás v Paříži jasná gastronomická priorita a měli jsme štěstí na malý podnik, kde obsluhovala sympatická paní a kuchař a majitel v jedné osobě, s tím francouzským mixem laxnosti a “nejraději bych tu byl sám”, vařil přímo před hosty.
Musím lehce zavzpomínat na letní dovolenou z doby kdy jsem si ještě nepsal blog. Jednak se tohle info může někdy hodit a druhák to v tomhle hrozným ročním období zahřeje.
Osobně mě sladké nijak příliš nerajcuje a většinu sladkých teplých jídel (žemlovka, rýžový nákyp) v roli hlavního chodu vyloženě nemám rád. Hned na úvod ale musím přiznat, že před zákusky s logem PH jsem pokleknul.
