V Brně je Dům pánů z Lipé a v jeho prvním patře je fantastický obchod s whisky. Jeho majitel každý poslední pátek v měsíci pořádá ochutnávky čtyř whisky a na tu únorovou jsme se vypravili. Ani ne tak proto, že byla u příležitosti svátku sv. Valentýna, ale proto, že jsem si konečně včas vzpomenul.

Obchod se stylově jmenuje The Whisky Shop a vedle skotských, irských, ale taky třeba japonských whisky, nabízí to, co se dá najít hodně zřídka – nadšeného a fundovaného majitele a prodavače v jedné osobě. Už když jsem tam předloni kupoval dárek k vánocům, mě uchvátil jeho přístup a přehled. Za asi 40 korun je možno ochutnat po malým panáku z docela širokého spektra a udělat si představu o tom jaký typ whisky koupit. K tomu se člověk dozví informace o původu, čím se výrobce odlišuje a nebo nějaké kuriozity.

Navíc jsou tu už nějakou dobu degustace každý poslední pátek v měsíci od 18:00 v kavárně Přátelé italské opery, která s obchodem skoro sousedí. Není potřeba se nijak registrovat, spíš je potřeba přijít trochu předem a zajistit si tak dobré místo. Lidí je prý čím dál víc, tak možná i na ty rezervace dojde.

Poslední únorový pátek byly na programu následující skotské whisky:

1. Belvenie 12yo
2. Mortlach 1990
3. Edradour 10yo
4. Pride of Islay

Přišli jsme asi deset minut před začátkem a už bylo docela plno, naštěstí poslední stoleček pro dva ještě volný. Vyfasovali jsme plastový kelímek s vodou, kterou během akce průběžně doplňovali a obsluze jsme řekli jestli chceme degustovat malé (210 CZK) a nebo velké panáky (420 CZK).

Průběh je v podstatě standardní, během úvodní prezentace vzorku obsluha roznese skleničky objednaných velikostí a člověk může začít hledat vůně, které by tam měly být. Whisky se pije při pokojové teplotě a někdo si ji následně ještě lehce ředil vodou, což usnadňuje ochutnávání, protože to zkrátka nespálí jazyk.

První nabízená Belvenie byla hodně jemná a dokonce i Kristýna svůj vzorek bez problémů vypila. U dalších už tak úspěšná nebyla, ale podle mě to jen hrála, aby mě opila! Ono celkově o našem vztahu k whisky je potřeba říct, že do toho budeme muset ještě asi dorůst, protože ty vůně a chutě jsou pro nás úplně z jiného světa a ne vždy se dalo říct, že bychom např. z chutě ohořelého konopného lana byli nadšeni. Je to asi jako když jsem si jako malej cucnul piva a nechápal jak to může někdo pít.

Docela sympatický mi přišel druhý vzorek a sice Mortlach, který má tak složitý proces výroby, že jsem ho i přes přiložené destilační schéma naprosto nepochopil. Asi největší problém s chutí mi dělala “kouřová složka”, protože jsem nekuřák (zrovna po včerejším incidentu na zastávce by se dalo říct agresivní nekuřák) a kouř mi vyloženě vadí. Tím pádem největší problémy jsem měl u posledního vzorku, zakouřené tečky Pride of Islay. Z ochutnávaných jediná míchaná, konkrétně míchaná z single malt whisky vyráběných na ostrově Islay, mající za účel nabídnout typickou chuť místní produkce.

Po asi hodinové degustaci se zájemci mohli přesunout zpět do obchodu, kde byla možnost ochutnat další vzorky. Zaslechl jsem, že se chystá poznávací zájezd do Skotska, což pro fanoušky whisky může být vynikající příležitost. To že my jsme si moc nepochutnali rozhodně neznamená, že by se nám akce nelíbila. Naopak to bylo výborné a je skvělé, že se to pořádá. Ten koho whisky zajímá nebo chce konečně ochutnat kvalitni whisky, má další možnost 27.3., kdy bude na programu Irská whisky u příležitosti svátku sv. Patrika.