Zelený čtvrtek byl v pivovaru Starobrno marketingově podchycen velmi dobře. Stačilo obarvit pivo na zeleno a lidé byli ochotni stát na něj půlhodinové fronty, které vzhledem k čekací době nemělo smysl opouštět, jakmile člověk dostal pivo, šel zase na konec a během čekání ho mohl pozvolna vypít a koupit si nové.

Toto pivo se prodává jen jeden den v roce ve spoustě hospod, my na něj zašli přímo do pivovarské hospody na mendláku. Není k tomu moc co napsat, fronty byly strašné a pomalé, když kolem nás prošel asi pátej srandista s hláškou “hehe, to je škoda, že ti lidi neví, že to pivo už došlo, hehe”, tak mě napadlo, že tohle utrpení má asi naznačit utrpení Krista. Samotné pivo je třináctka (velké za 33 CZK, malé za 25), jak je docílena brčálová barva je prý tajné a chuťově bylo lepší než klasická produkce Starobrna, což ovšem není až tak težké.

V pivovaru bylo fakt narváno, lidi postávali a posedávali po celém mendláku, na velké zahrádce docela přijatelně hrála nějaká revival kapela, každopádně my si vystáli to jedno pivo a co nejdřív zase vypadli. Měli jsme si na něj raději zajít kolem oběda.