Belgické pivo prý chutná jako by ho už někdo pil a proto jsme se v Bruselu vypravili do podniku, který je v Guinessově knize rekorů zapsán jako hospoda, která nabízí největší spektrum piva na světě. Mají jich přes 2000 a my si zkusili dát po jednom pivu z každého kontinentu.

Podnik se jmenuje Delirium café a já myslím, že to druhé slovo je v názvu naprosto zbytečně. Je to hned za rohem od Chez Leon, odkud jsme se vypotáceli těžce přejezeni a plánovaný pivní digestiv nám začínal dělat vrásky na čele.

Delirium café má dvě docela velká patra, v přízemním mají jako ratitu přes dvacet čapovaných piv, ale my šli po schodech dolů (mám pocit, že nad schody byla cedulka “Hell”), kde je bar a za ním prosklená stěna – náhled do chladírny/skladu s pivem připraveným k okamžité spotřebě.

Vyžádali jsme si nápojový lístek formátu telefonního seznamu našeho hlavního města. Skoro polovina patří belgickým pivům, zbytek světa je seskupen podle států. Většinou jde o třetinky v cenách od 3 do 5 EUR, ale najdou se i kuriozity za ceny přes 10 EUR. Česká republika byla zastoupena klasickým Pilsner Urquell i Budvarem, ale překvapilo nás že mají i značky jako Krušovice, Březňák nebo Želiv.

My odstartovali australským ležákem a kanadským brusinkovým pivem. Obsluha zaplula do skladu a podle rychlosti návratu usuzuju, že je tam dost zima a rozhodně nepoužívají sekvenční vyhledávání. Z pozorování ostatních objednávek jsem si všiml, že k docela velkému počtu značek mají i originální sklenice a jako další skvělé plus musím zmínit, že se jedná o nekuřácký podnik!

V dalším kole jsme si objednali exempláře z Brazílie a Vietnamu a bylo jasné, že pivo z afriky už si dám jen já a z evropy raději nebudeme pít nic protože hrozilo, že osazenstvo na baru seznámíme s tím co jsme si dali u Leona na jídlo!

I přes to že je tento podnik skoro v každém turistickém průvodci, nepůsobil na nás jako nějaká turistická past a každému, kdo se dokáže odpoutat od “notyvole třetinka za kilo? Tak to nedám!” bych návštěvu doporučil.