To co pro naše víno znamenají Valtice, to pro ústřice z Bretaně znamená přístavní městečko Cancale.

Na první pohled by se zdálo, že městečko s 5000 obyvateli za návštěvu nestojí. Hlavní turistický proud směřuje na Mont Saint Michel, na který jde z mola v Cancale přes záliv Baie du Mont Saint Michel dohlédnout. Turisté, kteří jedou do Cancale vědí proč, jedou za ústřicema, kterých se zde ročně vyprodukuje přes 25 000 tun.

Zbytky ústřic z Cancale byly nalezeny v tábořištích Julia Caesara, Ludvík XIV si je nechával vozit do Versailles a Napoleón si je prý nechal vozit, když se jel ztrapnit na Moskvu. No a rád bych poznamenal, že v roce 2009 je při svých toulkách ochutnal i Michal Sänger (Kristýna odmítla!)

V Cancale je nejlepší být na přístavní hrázi za odlivu, který je tady několik kilometrů. Jednak jsou vidět rošty, kde se ústřice pěstují a taky jsou v provozu stánky, kde si lze čerstvou úrodu koupit. Ústřice se dělí podle druhu a pak podle velikosti, čím větší číslo, tím menší ústřice a tím i menší cena. Prodávají se asi od velikosti 5 a viděl jsem i velikost 00, což bych popsal jako ústřice obouručák. A úplně nejlepší jsou ty ceny. Ve stánku, který je tak asi 50 metrů od místa produkce stojí tucet ústřic (velikost 3 nebo 2), které třeba ještě před hodinou byly v moři 4 až 5 EUR! Ano a i tady tucet znamená 12. Jen poznamenám, že v čechách se cena za kus pohybuje okolo 50 CZK.

My na odliv štěstí neměli, ale to není žádný problém, protože podél celé přístavní hráze je spousta restaurací a bister primárně zaměřených na ústřice a seafood. Zašli jsme do takového obyčejného bistra, žádné obrusy a podobně, chtělo by se říct “přístavní bufet velikosti garáže s předzahrádkou”. Podnik se jmenuje Au pied de cheval a na webu mají dokonce i menu.

Dali jsme si rybí polévku (6,80 EUR) a tucet jejich extra ústřic (velikost 3 za 11 EUR). Sklenička vína nás stála 3,60 EUR.

Polévka nás trochu zklamala, byl to slušný kotel, ale bohužel žádné kusy ryb nebo třeba slávky. Místo toho jsme si mohli sami vytunit strouhaým sýrem a krutonama. Za ty peníze by nám asi větší radost udělaly nějaké krevety nebo slávky.

Moje první plato ústřic jsem zvládnul docela dobře. Velikost 3 byla menší než jsem cekal a občas jsem se trochu trápil s odstraňováním nečistot, protože obsluha se s otvíráním vůbec nepárala, ale když se kácí les, tak lítají třísky.

Po Cancale se mi stýská. Chtěl bych si za pakatel koupit u stánku třeba dva různé tucty ústřic, sednout si na pláž, postupně je tam sníst, lastury házet do moře a cítit se děsně francouzsky. Nůž na ústřice už mám!