Web mě živí a gastronomie je moje hobby. V Praze pořádaná (třetím rokem?) mezinárodní konference o webu, to byla spousta skvělých přednášek a cattering tak zoufalý, že pořád přemýšlím jestli v tom nebylo nějaké skryté poselství.
Hroutit se to začalo hned na startu, konkrétně na warm-up party v bistru Le Marc. Podle Facebooku se tam chystalo skoro 250 lidí a to jsem si začal říkat, jak je to tam asi velké a jak to bude stíhat kuchyně a bar. Bohužel stejné otázky si nepoložili organizátoři. Nebo si je položili, ale už si na ně neodpověděli.
Tak tedy bistro Le Marc se nachází v prvním patře pasáže U Hájků, architektonicky jednoznačně vymezené není a do té široké průchozí chodby by se 250 lidí asi i vešlo, jen by jim muselo stačit, že nebudou jíst ani pít. To pochopitelně lidem na party moc nevyhovuje, takže kdo chtěl něco jíst nebo pít musel do fronty. Ta fronta vedla k jediné pokladně, kde zájemce vyslovil přání, zaplatil, dostal účtenku a pak čekal buď na pivo, koktejl nebo si zašel na palačinku.
Palačinky i zbytek jejich menu vypadalo lákavě, jenže frontu jsem odhadl tak na 15 minut a následně by stejně nebylo, kam si sednout, takže jsme komplet celá výprava utekli a díky Scuku se najedli v Potrefené huse.
Po jídle jsme se ještě vrátili, fronta k pokladně už byla výrazně kratší, tak jsem ji vystál abych se následně dozvěděl, že na hlavu není postavená jen organizace, ale i ceny. Když je totiž půl litru piva za 30 CZK a dvě deci džusu za 45 CZK, tak lze jen poděkovat a tweetnout jeden fail.
K úvodu prvního dne se dlouze rozepisovat nebudu. Použiju jen jeden citát z programu a jednu fotku:
“Otevíráme v 9:00. Přijďte si pro visačku a na výbornou snídani.”
Doplním jen, že registrovaných účastníků bylo zhruba 1000 a k té “výborné” snídani jsme se dostali po snad hodinové frontě na registraci, kde nám v cíli oznámili, že jsme čekali zbytečně, protože visačku jsme přece dostali už včera na warm-up party!
No a přišel čas oběda. Páteční oběd na WebExpo byl moment, který všem dal jasně najevo, že když je vstupné 4000 CZK, tak je potřeba účastníky nerozptylovat jídlem a proto místní menza vyrobila něco, co mělo všechny zahnat zpět do přednáškových sálů. A dokonce to vyrobila ve dvou různých provedeních!
První “jídlo” byly penne s kaší, ve které šlo identifikovat hrášek a mrkev. Nechyběl delikátní kopeček strouhaného výrobku sýrového typu. Jelikož hrachu se letos asi urodilo hodně, byla hrachová i polévka.
Druhá varianta odpuzovacího prostředku z produkce menzy se maskovala do podoby vepřového nebo kuřecího řízku s bramborovým salátem. Tomuto modelu jsem dal přednost a proto mohu i referovat. Řízek byl malý a nerozklepaný, takže dosti tuhý. Bramborový salát obsahoval spoustu majonézy a pochopitelně i místní chlorofylový hit – hrášek. Apartní citrónek obsahoval pecku, což mě v podniku této úrovně šokovalo natolik, že jsem zvažoval stížnost u vedoucího.
Páteční večer byl zakončen rautem, což musel být sraz nevyléčitelných optimistů. Naše parta se opět raději postarala sama o sebe a zajeli jsme si do výborného Lokálu odkud nás zpět na hotel odvezlo stejně výborné taxi.
Sobotní snídaně byla stejně skvělá jako ta páteční, takže zůstalo jen čekání zda-li bude obědem prolomeno dno, které nastavil oběd páteční. Ono v kuchařině je to jako v atletice. Zazářit jednou je relativně snadné, ale uspět opakovaně, to už je skutečně těžké. Místní menza to nakonec dokázala!
Nasadila totiž hovězí maso se špenátem a bramborovým knedlíkem a aby i zrak dostal nakládačku, byl proveden i exkluzivní servis. Standardní polyuretanovost instantních bramborových knedlíků se dala čekat, proto mou pozornost upoutal špenát. Konkrétně jeho tajemné zahuštění. Stejně jako instantní polévku, jsem ho ochutnal jen krátce a tak na zahušťovadlo mám pouze dvě teorie. Buď šlo o lepidlo na tapety a nebo to mohl být rozmixovaný hrášek.
Jídlo na WebExpo 2010 bylo prostě peklo. Pochválit můžu jen Microsoft za stánek s pivem ke kterému přikoupili fajn hostesky (nemá někdo fotku těch pátečních?!) a pak hlavně stánek s čajem Luyutea. Prý bylo ještě OK kafe, jen tam neustále něco docházelo.
Stánek s čajem byl jasný gastronomický vítěz. I přes dementní umístění rozdával do stylových porcelánových misek výborný čaj, díky kterému jsem byl na přednáškách fresh a s rozšířenýma zorničkama jsem mohl zakřivovat prostor. Takže ti, kdo dosud pátrají co způsobilo výpadky projektoru už možná začínají tušit… 
[...] This post was mentioned on Twitter by Scuk.cz and Martin Bugner, Michal Sänger. Michal Sänger said: Pár hřejivých slov o jídle na #webexpo http://jdem.cz/hhb93 [...]
A tos ani nevidel fail zvany raut
. Tam tedy jidlo bylo relativne uchazejici, nicmene organizatori delali dojem jako by nikdy jeste zadny raut predtim neporadali.
Já myslel, že gastronomií se u nás zabývá http://www.praguefoodfestival.cz/, http://www.top-gastro.cz/ nebo http://www.bvv.cz/salima a ne WebExpo. Každopádně Vašek psal, že pro příště se oběd vyjme z ceny a bude se objednávat zvlášť, čímž by se to mělo vyřešit. Tak snad se můžeme těšit, že se to „nezačne hroutit hned při startu“.
Jasně že WebExpo není gastronimická akce, ale vzhledem k statusu “Největší konference o webu ve střední Evropě” a ceně za vstup, by mělo být jídlo svěřeno do režie nějaké profi cattering firmy.
Řešení, že oběd bude volitelnou součástí akce mi OK nepřijde, zejména pokud to zase bude v těch končinách.
Jiří Sekera: Na WebExpu se nejdu najíst, ale poslechnout si přednášky. Vzhledem k lokalitě a poměrně nabitému programu mi stejně nezbyde nic jiného než se najíst tam. Místní restaurace byla zavřena nebo podobně vábná jako ta menza. O hladu bych taky nechtěl být. Tak co mi zbývá?
Stav na letošním WebExpu vypadal jako provizorium, které vymysleli organizátoři a dali kuchařkám tři hodiny na připravení všeho. Jak píše Michal, tohle musí být zařízeno na úrovni. S cenou lístků by to neměl být problém.
[...] Michal Sänger – Gastronomie na WebExpo 2010 [...]
Nevim jak to delas, ale na tech fotkach vypada vsechno jidlo velmi dobre
Chápu, že na WebExpo se člověk nechodí najíst, ale mizerné jídlo mi dokáže zkazit den. Což se na WebExpu přesně stalo. Občerstvení během dne bylo nic moc, raut docela úlet, ale ten oběd, to byl fakt epic-fail.
V pátek jsi se zřejmě na řadu dostal podstatně dřív, než my, takže jsi ještě nezažil následující:
1, špinavé příbory (tj. příbory s bílými kapkami – fakt nechutné, když jsme se zeptali, jestli to myslí vážně, po chvíli váhání je vzali znova umít)
2, polévku jsme dostali do kompotové misky, ve které si nalévající personál ještě přímo před mýma očima omočil palec
3, pro nás už byli řízky pouze studenější než salát a bez citronu.
4, krátce po nás řízky došli a všichni další už dostávali penne se zeleným podivným čímsi.viz http://www.flickr.com/photos/lesorcier/5036087855/ (ale koukám, že podle fotky už zase měli normální misky na polívku)
Opravdu nechápu, jak je možné, že jídelna, která normálně pokrývá celý univerzitní kampus, nezvládne oběd pro tisíc lidí.
Omg, to muselo být pošušňáníčko! Nemá náhodou tamní vývařovna něco společného s kuchyní brněnské FN U svaté Anny?
Zlatá naše školní (byť dražší) kantýna – menzu zatím VFU nevede…
“…na zahušťovadlo mám pouze dvě teorie. Buď šlo o lepidlo na tapety a nebo to mohl být rozmixovaný hrášek.” LOL!