Rád bych představil naši kamarádku Zuzanu Kobíkovou, která se věnuje nejen bezlepkovým jídlům, ale taky jídlům bez vajec nebo mléka, což jsou suroviny zakázané pro čím dál větší počet lidí.
Lidé trpící alergií nebo intolerancí na nějakou potravinu, zejména lepek, musí dělat to co foodies dělají protože chtějí – pečlivě sledovat složení výrobků které konzumují. Vlastně to musí dělat jen asi 10 až 15% z nich, protože ostatní o své nemoci ani neví a k diagnóze dojdou až po vleklých potížích.
Jedno z řešení je přeorientovat se na asijskou kuchyni, kde mléko nepotkáte vůbec a vejci nebo pšenici se pohodlně vyhnete. To je bohužel vzhledem k gastronomické konzervativnosti čechů “představa, která není zasazena do reálného rámce” – jak řekl o jednom z předvolebních slibů ČSSD, bitkař Bohuslav Sobotka.
Zuzka na to jde druhým způsobem a vydala kuchařku “Vařím s láskou: bez lepku, mléka, vajec”, kde ukazuje jak z alternativních surovin připravit jídla, po kterých se lidem na dietě stýská.
Koncem ledna se ve Spolku křtilo druhé vydání a aktuálně se Zuzana ve spolupráci s kuchařským studiem Divoká vařečka vrhla i na praktickou ukázku a připravila kurz vaření, kde se zájemci naučí a pochopitelně následně i zkonzumují následující jídla:
- Jáhlová kaše medem slazená, mandlemi zdobená
- Silný vývar z krůtího stehna s polentovými knedlíčky a pažitkou
- Vídeňský řízek z telecího masa ve zlatavém obalu z kukuřičné strouhanky
- Bramborová kaše bez mléka
- Polentové noky s restovanou jarní cibulkou a špekem
- Perníkové muffiny se šťavnatými kousky jablek
Celiakie bohužel zatím léčitelná není, ale díky dietě se lze zbavit všech příznaků a díky práci Zuzany Kobíkové může být ta dieta i docela pestrá.
Já byla ve Spolku na poledním bezlepkovém menu podle Zuzky a moc nadšená jsem teda nebyla. Jídlu chyběl šmrnc (aspoň třeba čerstvé koření) a perník jsem pro totální tuhost nedojedla. Doma ráda vařím na tuhle bezlepkovou notu a tak nějak věřím, že i recepty od Zuzky nebudou tolik fádní, jak jsem je bohužel já ochutnala.
vEruska – jojo to menu ve Spolku nestálo za nic, navíc mě ještě číšník polil polévkou!
Problém je, že to nevařila Zuzana ani na přípravu nedohlížela, takže to dopadlo jak dopadlo.
Občas zajdeme se známými – celiaky v Praze na Florenci do restaurace Na zlaté křižovatce. Je to čistě bezlepková kuchyně, ale je lepší než 90 % všech “opěvovaných” pražských restaurací. Je samozřejmě trochu dražší, jak již bezlepkové suroviny jsou, ale vše je prvotřídní kvality, absolutně čerstvé. Stojí za návštěvu.