Ještě před otevřením pro veřejnost se v restauraci Pavillon konalo testování chystaných jídel a já měl to štěstí, že jsem byl pozván. Po několika nahlédnutí do interiéru jsem konečně nahlédnul i do menu, vyzkoušel posezení v originálních křeslech a poprvé se v nové restauraci docela dost přejedl.
Rozhodně teď nečekejte recenzi, spíš jen fotolog a pár poznámek. Bývalá Zemanova kavárna prošla, v suterénu ještě stále prochází, kompletní rekonstrukcí a výsledek mě hodně mile překvapil. Maximálně se využil okolní prostor a díky zasunovacím oknům (stejný mechanismus jaký je k vidění ve vile Tugendhat) se naprosto stírá hranice mezi interiérem a zahrádkou. Směrem k Domu umění, kde dřív bylo opuštěné podium, je/bude venkovní koktejl & grill bar, který se snad podaří dodělat dřív než uteče vhodné počasí. Pro lepší představu o počtu míst doporučuji plánek:
Vzhledem k tomu, že team kuchařů komplet přešel z Kastelána, není překvapením, že menu navazuje na nejlěpší brněnskou restauraci. Ačkoliv změnám je vyhrazen celý srpen, kdy restaurace pojede v testovacím režimu, nečekal bych že přijde odklon od precizní techniky aplikované na recepty z francouzské a české kuchyně s několika málo odskoky do asie.
Trendem je prezentovat dodavatele a v Pavillonu si vybrali asi ty nejlepší, kteří jsou zde aktuálně k dispozici:
- Maso – Steinhauser
- Ryby – Oceán 48
- Sýry a do budoucna asi i další farmářské produkty – Sklizeno
- Pečivo – vlastní pekař, který chodí na 4:00 a peče i pro Café Era
Změna oproti Kastelánu, ze které mám osobně největší radost, je přitomnost denního světla, což je zásadní faktor pro někoho, kdo dříve než po příboru šahá po foťáku. Pojdmě se teda mrknout co jsem si tam nechal donést z kuchyně primárně proto, abych si to radostně vyfotil!
První polévka a hned němý úžas – květákový krém se salátem z tygřích krevet a marinového květáku. Efektní servis u stolu a hlavně ta intenzivní chuť!
Marinovaný tuňák s asijskou zeleninou jako zmiňovaný asijský odskok ve studených předkrmech. Sladěný mix chutí jak si tento styl žádá, jen jsem brblal nad nutností krájet zázvor na břidlicové desce. Bude to prý neprodleně opraveno a pro rejpaly jako já budou k dispozici i hůlky.
Velký hit bude asi tatarák z vyzrálého hovězího krku, ochutnal jsem ho na jedné z akcí Jídla z blízka a je to dokonalé. Těžko by Michal Göth připustil aby na menu nebyla nejdokonalejší forma husího tuku – foie gras. Zde ve skoro vánoční verzi – uvnitř játrové teriny je uzený kapr a servíruje se spolu s opečenou vánočkou.
Z teplých předkrmů nezmizela slavná křupavá vepřová ouška, já si ale dal další asijský experiment – svatojakubky s kari sorbetem, želé z citrónové trávy a marinovou okurkou. Zrušil bych ten hráškovej klíček, kterej potkávám už skoro všude a bude to pecka.
Bramborové noky s krabem a bylinkovým salátem by klidně mohly být bez krabího masa, které se chuťově naprosto ztratilo a byl by tak aspoň jeden teplý vegetariánský předkrm.
Vegetariáni to nebudou mít s výběrem moc složité. Jediný hlavní chod bez masa byl koláč s paprikou a kozím sýrem. Jídlo spíš tak na pomezí předkrmu a hlavního chodu bude určitě ještě podrobeno revizi a uvidíme co nakonec půjde do ostrého provozu.
Musí být fakt těžké být vegetarián, když je na menu třeba 48 hodin pomalu vařené hovězí žebro, srnčí lýtko a kotleta na černém bezu s celerovým pyré a nebo můj dokonalý dětský flashback – smažené kuře s bramborovou kaší.
Z dezertů jsem největší radost měl jednoznačně z variace českých zrajících sýrů. Je to velká vzácnost a začátek dlouhé cesty za originálním českým sýrem, který už teď dokáže udělat velkou parádu. Rozhodně doporučuju zaběhnout do Skllizeno dokud jim je Pavillon všechny nevykoupí.
Dezerty také během testování projdou ještě řadou úprav, kdo nemůže být bez čokolády má zatím jedinou, ale za to pořádnou volbu – moelleux, které bych teda nechtěl riskovat ani třeba doma pro návštěvu natož v restauraci, naštěstí jsme se dočkali povedeného exempláře s krásně tekutým středem.
Další den jsme si zašli ještě na oběd, bylo potřeba prověřit českou klasiku a rybu. Úvodní drink zrovna moc český nebyl, ale určitě ho v tomto vedru doporučuju. Aperol sprintz je mírně alkoholický, ledový a velmi osvěžující drink o objemu snad půl litr.
Z jídel opět nezklamaly polévky. Klasický kuřecí vývar s játrovými knedlíčky byl posunut o level výš tím, že knedlíčky byly osmažené. Obyčejná rajská polévka se stala neobyčejnou nejen díky skvělé nekečupové chuti, ale i díky kozímu sýru a lžičce kaviáru z mořských řas.
Svíčková se od původní kastelánovské dočkala odlehčení, maso je z telecího ramínka, špekové knedlíky jsou nahrazeny nadýchanými kynutými a brusinková klasika je vystřídána moderní a doslova vzdušnou brusinkovou espumou. Zdrcen tím, že v podniku ještě není k dispozici pivo a ja musím pít nechutný Birell způsobilo ostřící invaliditu a já nemám nuevo svíčkovou vyfocenou
Z ryb jsme si vybrali pečenou kambalu s pórkovým pyré a to byla opět dokonalost. Nekomplikovaný chod, kde hlavní roli dostane delikatní ryba je jídlo přesně podle mých představ.
Citrónový koláč s mléčnou pěnou byl skoro tak dobrý jako by ho dělala Kika, což je nejvyšší pocta, které se může citrónovému koláči dostat.
Testovat jídla v rozbíhající se restauraci, která má celorepublikově ty nejvyšší ambice je zážitek, který se mi asi hned tak nepovede znovu zažít. V pondělí 6.8., tedy v den, kdy si svět připomíná výročí svržení první atomové bomby, se Pavillon v testovacím režimu otevírá veřejnosti a vzhledem k tomu co jsem měl možnost vidět a ochutnat to bude taky bomba, naštěstí v pozitivním slova smyslu.
Dobrý den, předně chválím článek i s fotkama, hezká práce! Jinak co se jídel týče, myslím si, že pokud má restaurace celorepublikové ambice, bude ještě potřeba pár detailů pozměnit, detailů, kterých si člověk všimne. Pokud by Vás některé zajímaly budu rád když mi napíšete mail a vše Vám rád napíši. Jinak při první návštěvě Brna se určitě zastavíme Marek
Marku napište svoje postřehy rovnou sem do komentáře.
Marek bude slusnej kokot
České zrající sýry myslíš že je reálný takovou velkou restauraci zazásobyt?Jinak my to přijde jako klasickej Göth prostě kastelán ta otevřená kuchyň je bomba a židle velice vkusné…
Kuba – s tím zásobováním bych byl optimista, sýry se dají skladovat a desítky kil jich Pavillon stejně potřebovat nebude.
Inu nevim. Ten puvodni Kastelan (ted myslim Kotlarskou, nikoliv Prior) mi pripadal lepsi.
Ale mozna je to jenom vyberem jidel v teto recenzi – v kazdem pripade se tesim na ostry test!
Jídlo bylo super! Vepřová líčka se mi na jazyku rozpadala, opravdu velmi dobré! Dezert ananasové ravioly s Mascarpone mi přišly osvěžující jak chutí, tak přípravou
Co se týče zbytku, tak je ještě co dohánět. Za všechno problémy s klimatizací nebo nečeský font v menu. Nervozitu personálu samozřejmě na první den omlouvám.
Jinak se bude muset restaurant snažit, aby byl plný, protože prázdný světlý prostor působí dost strašidelně a neintimně…
Gourmeti, běžte hned, gourmáni ještě chvíli počkejte na vychytání chyb
Děkuji za pěkný článek, rozhodně se tam někdy půjdu podívat. Výběr mně navnadil a prostředí je krásné. Dle fotek to vidím tak, že bych si uměla vybrat
Dnes jsem vyzkouseka a bylo to uzasne, od obsluhy pres jidlo az po WC, coz neni v ceskych restauracich moc zvykem. Vrele doporucuji a podotykam, ze normalne jsem dosti velky kritik….
Dobrý den,
podělím se s Vámi o nevšední zážitek z této restaurace. Minulý týden mě honila mlsná a tak první co mne napadlo bylo zkusit tento relativně nový podnik. S jídlem i obsluhou U kastelána jsem byl vesměs spokojen a to samé mělo přijít i nyní. Úvodem uvádím rovnou – toto moje “očekávání” byla moje velká chyba – budiž mi to pro příště velkým poučením!
Tragický zážitek byl zahájen výběrem stolu venku – židle měly divné polštáře, které byly všechno možné než jen pohodlné k sezení – navíc bylo opravdu tropické teplo a pot z předloktí na nich ulpíval a částečně se do nich i vsakoval. Je jasné, že polštáře se vůbec nevyměňovaly takže host podniku si mohl být jist “zajímavého střetávání” potu vlastního s potem již zaschlým jiných osob. Na začátek zajímavý eklující zážitek.
Inu nezbylo mi než držet celou postavu tak nějak bezkontaktně s tímto polstrováním. Servírka byla mladá studentka. Měla na pilno. Vína neznala. jídla z lístku nedovedla popsat a ptát se hosta na to zda je vše v pořádku neměla očividně ani pomyšlení.
Nyní jedno plus – hovězí polevka byla výborná. A pak to šlo už jen z kopce. Kuře s kaší bylo připálené a není divu, když kuchtík chodil celkem často mezi hosty. Po pravdě musím přiznat, že nevím, který z kuchařů jídlo připravoval – jest-li ten co se předváděl před důchodkyněmi nebo někdo jiný – přesto na 100% jsem přesvědčen, že žoviální přístup kuchaře k několika stolům způsobil nějak “připálení mého kuřete”.
Bohužel na připálená jídla mám letos nasazeno. Toto léto u některých skvělých restaurací v Brně, ačkoliv neměly narváno naopak spíše poloprázdno, mi bez jakýchkoliv skrupulí donesli připálené jídlo. Pavillon tento do nebe volající šlendrián završil. V depresi jsem ty dva kousky kuřete rozkrojil, oddělil spalinu od zbytku, něco z toho pozřel. Kuře bylo obalené v silné krustě a smažené bylo na skvělém oleji – v poměru cena výkon KFC nad Pavillion vyhrál 10:0. Zcela zdrcen sílu k reklamaci jsem nenašel. Zaplatil a vypadl jsem se silným pocitem zmaru. Bude hodně dlouho trvat než toto rozdýchám.
S pozdravem chraňte své zdraví M
V sobotu jsme šli okusit tuto restauraci. Prostředí velmi příjemné – strohý funkcionalismus není vůbec na škodu. Má to ale jedno veliké ALE – chybí šatna anebo místo na odkládání kabátů. Zimní sezóna začíná a mít je přehozené přes opěradlo a neustále je zvedat z podlahy, to opravdu nenadchne. Jídlo bylo více než dobré. Snad jen předkrmy byly nevyvážené ve velikosti (já měl vepřová ouška, partnerka bramborové nočky – porce ani ne čvrtinová). Hlavní chod bez chyby. Koláč opravdu revizí prošel a je to plnohodnotné hlavní jídlo. Tažené hovězí na houbách – slast. Velká škoda, že z moučníků bylo jen moulleux, což ale obsluha nevěděla a po každé objednávce přicházela s omluvou, že toto není. A znova a znova, až zbylo jen to jediné Tak hodnotím za 2-. Mouchy se ale dají vychytat a věřím, že tam ta vůle je.