V sobotu 13.6. bylo krásně a já jsem zašel na workshop, kde jsem ochutnal čtyři různé tažíny, sladký čaj ze sušených limetek s kardamonem, hamanovy uši a taky jsem se naučil čistit kalamáry.

Akci pořádal Rachad, který má slušnou základnu fanoušků a jeho ultras za ním jezdí do Brna až z hlavního města! Sešli jsme se na zahrádce Klubu cestovatelů Brno a do jejich arabské restaurace budu muset s Kikou co nejdříve zajít, jídelní lístek, kuchař i provozní vypadali sympaticky

Co je tedy ten tažín? Tažín není konkrétní recept, je to styl přípravy jídla, kdy se všechny suroviny dají do jedné uzaviratelné nádoby a při pomalu klesající teplotě se dlouze dusí. Ta nádoba vůbec nemusí být ta klasická s kuželovou poklicí, stačí jakákoliv uzavíratelná, která přežije pobyt v troubě a bez problémů jde použít třeba i Remoska. Klesající teplota při vaření vychází z původní přípravy na ohni, kam se tažín dal a nechal být. Jak oheň vyhasínal a chladnul, klesala logicky i teplota. V kuchyni se tažín snadno udělá v troubě, stačí půlhoďka na 200 a pak to tam tři hodiny nebo déle nechat na 140.

Co se surovin týče, je to hodně pestré a záleží hlavně na tom co je zrovna “na skladě”. Konkrétní recepty jsem si nepsal, Rachad je slíbil poslat a my všichni mu to věřili, takže si to nepsal asi nikdo.

Celkem jsme dělali čtyři různé tažiny, tři klasické a pak jeden netradiční – tuniský tažín, což je pečená vaječná omeleta, kam jsme dali cibuli, pečené kuřecí maso, harisu, petržel, kurkumu, sůl a pepř. Tento tažín se dělá jen krátce, takže jsme za chvíli měli první ochutnávku. Chutnalo to dobře, je tam velký prostor pro koření, asi proto aby se toho tunisani nikdy nepřejedli

Tři klasické tažíny byly hovězí (na závěr dochucený kávou a datlema), jehněčí a s mořskýma potvorama. Maso se nakrájelo na větší kusy, zásadní složkou bylo vždy koření (pamatuju si jen mletý římský kmín, kurkuma, kardamon), na zahuštění se použila červená čočka, cizrna nebo brambora a o zajímavé dochucení se postarali datle, sušené limetky nebo v soli a vlastní šťávě naložené citróny. Vše k dostání až v dalekém Farahu. Jako zdroj tekutiny pro dušení se použila loupaná rajčata z plechovky a já bych klidně přidal i trochu červeného vína (do mořských potvor bílého), což by arab jíst nemohl, ale já jo, muhaha.

Hovězí tažín jsme nechali dělat asi něco přes tři hodiny a na posledních patnáct minut se přidalo malé presso a datle, které udělali skvělou dochuť a byl to můj favorit. Po tak dlouhé přípravě šlo maso bez problému krájet lžičkou a ta nasládlost spolu s kávou a kořením se mi hodně líbila.

Mořské potvory z remosky tolik času nepotřebují, nejvíc zdržovala chobotnice, ale nějaké dvě hodinky jí bohatě stačily. Klidně bych nedával žádné “exotické” koření, dusil to jen na bílém víně a s bagetou by to bylo skvělé středozemní jídlo.

Jehněčí tažín byl taky povedený, ale na hovězí neměl. Ještě bych měl poznamenat, že přílohou k tažínům rozhodně není kuskus, protože by se musel připravovat bokem, což je v rozporu s tím, že na tažín od založení není už potřeba chytat. Navíc kuskus se má dělat v páře nad jídlem, ke kterému se podává, to opět u tažínů nejde. Jako přílohu jsme pochopitelně měli arabský chleba. Ten jsme si teda nedělali, protože malá pracovní deska nebo co, ale aspoň jsme viděli přípravu a ochutnali hamanovy uši.

Jo a pití! Sladký čaj ze sušených limetek a kardamonu. Chutná 100x líp než voní a je naprosto snadný na přípravu. Jen se ve sladké vodě svaří sušené limetky, kardamon a pít se může teplý i studený.

Akce to byla podařená, to poznám podle toho, že minimálně 50% receptů chci sám vyzkoušet. Tak doufám, že to Rachad před dovolenou prací v Řecku stihne poslat!