V den, kdy v USA slaví svátek amatérských pilotů, tedy v sobotu 11.9. jsme si udělali výlet do Přerova, kde se na tamním výstavišti konala akce Zubrfest 2010.

Přesný vztah mezi “Zubrfest” a “Mistrovství republiky ve vaření kotlíkových gulášů” neznám, ale pravděpodobně šlo o to, že místní pivovar Zubr zasponzoroval akci, kde hlavním programem byla soutěž ve vaření gulášů v kotli nad ohněm. Čas celé akce byl inzerován od 10 do 20 hodin, jenže až na místě jsme zjistili, že tomu hlavnímu, tedy gulášům patří první třetina, což zamrzí, když tam adekvátně hladový člověk dorazí až po třinácté hodině.

Celkově pro nás měla celá akce největší slabinu v distribuci informací. K zakoupené vstupence jsme nedostali hlasovací žeton (pivní tácek s dírou, který návštěvníci mohli nasunout na držák u stánku, kde jim nejvíce chutnalo) a hlavně ani žádný plánek nebo seznam soutěžících spolu s popisem jejich guláše. Takže jsme jen mohli volně procházet po nevelké ploše výstaviště a zjišťovat, kolik je vlastně soutěžících, jaké je jejich menu a bohužel jsme taky postupně zjišťovali, že spousta soutěžících, zejména šampionů z minulých ročníků už má dávno padla.

Stánků bylo přes 30 a byla to docela veselá přehlídka, protože většina soutěžících se snažila zaujmout i esteticky a tak byly k vidění stánky myslivců, vodáků, čertů, čarodějů nebo třeba pionýrů. Zejména tedy myslivecké stánky, kterým už i guláš došel působily jako stánkový prodej mysliveckých trofejí a masivních větví jehličnanů.

Každý stánek byl označen číslem, jménem i základní surovinou jejich guláše. Ceny za porci byly od 50 do 70 CZK a dost nás překvapilo, jak dominantním masem byla zvěřina (zejména jelen) a pak vepřové maso. Klasická hovězí kližka byla asi považována za příliš všední materiál na takovou akci, přitom my se právě na poctivou pikantní klasiku těšili nejvíc a naopak si myslím, že nasekat jelena do guláše je škoda.

Po krátké obhlídce terénu a zjištění, že brzo už možná nebude co jíst, jsme se vrhli na degustaci. Jako první jsme za 50 CZK ochutnali “Vodácký guláš z podhůří šumavy”. Plastový servis byl nic moc, ale na takové akci to asi jinak nejde. Překvapila bonusová nabídka houskových knedlíků a také hlavní surovina guláše – vepřové koleno. Barva poněkud světlá a žampióny šumavu asi příliš věrně nereprezentují, ovšem celkově nás první porce guláše potěšila.

Jenže první vyhrání z kapsy vyhání, takže druhý guláš u nás moc nezabodoval. Jmenoval se “čertovský”, maso bylo inzerováno jen jako “vepřové” a další hlavní surovina byly fazole. Za 65 CZK jsme rozhodně nedostali žádnou ohnivou sílu, ale spíš nepříjemnou škrobovitou omáčku z rozvařených fazolí se zbytečně libovým vepřovým masem.

Stánků, kde ještě měli guláš ubývalo, čemuž jsme za drobného mrholení přihlíželi s půllitrem Holby za skvělých 20 CZK. Sympatie k pivu z rodného kraje se nám vyplatila, jelikož jsme si při okusování umělohmotného kelímku všimli stánku “čarodějnic”, kde guláš teprve dodělávali a navíc to byl guláš z hovězí kližky! Šikovně jsme si stoupli do fronty a asi za 55 CZK dostali gulášek, přesně v tom stylu jak ho máme rádi. Hovězí kližka, temně rudá barva a all you can eat cibule k dispozici.

Tři porce guláše nás docela odrovnaly, tak jsme zašli mrknout na kulturní program na hlavní stage. A přišli jsme právě v čas, protože probíhala soutěž v exování piva, kategorie “dorostenky, ženy a něco podobného”. Poslední skupinu reprezentovala soutěžící jménem “Žirafa”, která na zvídavý dotaz moderátora “víš kde jsi?” stručně odpověděla “vobčááás!”.

Víc jak polovina ochutnaných gulášů nám chutnala, takže z tohoto hlediska musím akci hodnotit pozitivně. Je škoda, že nikde předem nedoporučili přijít na guláše co nejdřív a stejně tak by potěšil k vstupence za 50 CZK papír se seznamem soutěžících a stručným infem.