Jedna z hlavních očekávaných událostí na brněnské gastronomické scéně je tady. Slavný Riccardo Lucque, který v Praze provozuje dvě zavedené restaurace, si pořídil podnik v Brně a v sobotu 5.5.2012 tam proběhla zatěžkávací zkouška.
Původní plán byl otevírat koncem dubna, ale zpoždění zhruba týden je nic v kontextu téměř dvouletého protahování otevření Café Era. “Il Mercato” znamená italsky “Trh” a tam restaurace skutečně je a konečně oživuje dlouho mrtvou spodní část Zelného trhu. Bývalá budova právnické fakulty (ještě dříve sídlo gestapa a ještě dříve banka) byla zrekonstruována a přestavěna na hotel jehož restaurací je právě Il Mercato. Součástí hotelu je také cukrárna, tam jsem jen nahlédl při odchodu a brzo otestuju jestli konečně v Brně bude cukrárna, kterou bych mohl doporučit.
Sobotní otevírací večer byl brán jako zatěžkávací zkouška před nedělí, kdy už bude běžný provoz. Degustační menu, průřez standardní nabídkou, bylo jen pro pozvané, což jsem byl i já, což bylo fajn. Ještě víc fajn bylo, že menu bylo zdarma, ale dali jsme si i nějaké extras abychom tam při tom křtu udělali i nějakou útratu.
Název podniku je italský i majitel je ital, myslím že i slabší soutěžící AZ kvízu by uhodli, že nabídka Il Mercato bude zaměřena na italskou kuchyni. Amuse bouche, před kterým jsme stihli ještě skleničku růžového prosecca, bylo ukázkovým výletem na jih. Krásně žluté šáfránové risotto s morkem bude v běžné nabídce za 205 CZK jako předkrm a za 255 CZK jako hlavní chod a rozhodně stojí za ochutnání a uložení do paměti jako referenční vzorek, který se bude hodit při srovnání s pokusy, které bývají jinde předkládány.
Buvolí mozzarela s tuňákem a plátky zelených rajčat nás nijak výrazně neuchvátila a formálně bylo jídlo pochopitelně bez vad (v nabídce bude za 245 CZK ). Já osobně si v budoucnu dám raději třeba fritovaný brzlík s chřestem za 195 CZK a nebo si znovu dám úžasný chod, který v degustačním menu následoval!
Tou nádherou, která ohromila, byl telecí jazyk s omáčkou bagna càuda. Jemné a lehce uzené maso s výraznou omáčkou, která má jako hlavní komponenty česnek, ančovičky, olivový olej a máslo, by mělo být v nabídce za 215 CZK a je to prostě “must have” na chystaném Špilberk Food Festivalu, kde toto jídlo bude v drobné obměně (telecí jazyk s černým zelím, bramborovým fondantem a omáčkou bagna cauda).
Co by to bylo za italské degustační menu bez pasty že? Špagety s uzenými srdcovkami a cherry rajčaty byly perfektní a efektní. Tři hlavní suroviny v super kvalitě, žádná složitost a největší problém, který hosté mají je jak společensky únosně do sebe dostat všechnu tu skvělou šťávu co zůstala v talíři. V nabídce tohle vydařené jídlo bude za 215 a 265 CZK.
Hlavní masový chod jsem na jídelním lístku nenašel. Šlo o hovězí steak s chřestem, konfitovaným bramborem a samostatně jsme k tomu dostali ještě fritovanou cuketu v těstíčku. Super maso propečené bez ptaní na rare, čerstvý chřest i křupavá cuketa byli bez chyby. Teda aspoň na mém talíři. Kristýna dostala bílý chřest nedovařený a ještě k tomu špatně oloupaný, což byla jediná zásadní chyba v jídle za celý večer. Obsluze se kromě toho dvakrát podařilo přinést jídlo a nezaregistrovat absenci příborů. Na první den a hned při plném obsazení mi to ovšem přišlo jako výkon, který stojí za pochvalu.
Dezerty budou v Il Mercato jedním z pilířů kvality. Mají je totiž na starost hned dva cukráři, které znám už z jejich působení v Noem Arch. Martin Beránek a Petr Ocknecht připravili čtyři dezerty, ze kterých jsme si vybrali trio tiramisu a efektní čokoládový pomeranč.
Klasické tiramisu je przněno v každé druhé restauraci, takže bylo krásné dát si hned tři skvělé variace a to klasickou kávovou, pak mandlovou a ještě čokoládovou. Martin Beránek piloval cukrařinu pod dohledem italského mistra v pražské La Finestra a je to poznat.
Čokoládový pomeranč byla parádička nejprve pro oči. Na kouli z čokolády se nalila horká čokoládová omáčka, která povrch roztavila a ukázala pomerančovou zmrzlinu uvnitř. Jestli někdo bude sepisovat brněnskou verzi “Skrz talíř do kalhotek”, tohle tam nesmí chybět!
Bohužel dezerty nebyly v menu uvedeny, nemám tedy tušení kolik budou běžně stát.
Sladká tečka pro nás neplatila, protože jsme si vyžádali ochutnávku sýrů, které nám spolu s uzeninami vystavenými na velkém stole celý večer voněly pod nos. To byla chvíle pro samotného Riccarda Lucque, který se zatím u naše stolu zastavil jen aby nás na začátku uvítal. Riccardo nám nachystal na talíř dva různě vyzrálé ovčí sýry a při jejich představování (byl docela rád že mohl anglicky) přidal i vděčnou legendu o marmeládě, kterou dělá jeho maminka. Meruňková marmeláda je mimochodem skvělá, velmi decentně sladká a konzistence hustého pyré. Vzhledem k předchozím chodům jsme si měli dát jen jeden talíř, ačkoliv byl sýr (rok zrající a ještě naložený v hroznech) skvělý, bylo ho prostě moc a u hutné sýrové degustace za 215 CZK jsme se ke konci už trochu trápili.
Poslední test patřil kávě. Minulý týden na brunchi v Alcronu byla káva téměř na odebrání michelinské hvězdy, kterou nedávno získali, tak jsme byli zvědaví jestli si závěr nepokazí i Il Mercato. Používají kávu značky Covim, kterou, snad se nepletu, nabízí i brněnský lovemark KofiKofi. Objednané cappuccino mělo poněkud nepovedený pokus o latte art, jinak bylo naštěstí v pořádku a 55 CZK potěšilo.
Úvodní testovací večer má Il Mercato za sebou. Nechci se příliš sousředit na nějaké celkové hodnocení nebo dokonce prognózy, ale pochopitelně musím přiznat, že jsem od tohoto podniku čekal hodně a při první, sice testovací, návštěvě jsem taky hodně dostal. Jak bude restaurace fungovat v běžném provozu se uvidí nejdříve za měsíc nebo dva. Sympatie ostýchavé veřejnosti si snad získají za týden na Špilberk Food Festivalu. Zatím se lze spolehnout na krásný interiér s otevřenou kuchyní a zázemím noblesního hotelu. Bude-li to pro Riccarda Lucque úspěšná expanze a stabilní usazení v brněnské Top 5 se teprve uvidí.
Super, tak tohle za zkoušku rozhodně stojí. Jen v pátek jsem šla přes Zelňák kolem a rozhodně mi to na sobotní otvíračku ještě nepřipadlo:) Ale je pravda, že jsem se na to nijak extra nesoustředila. Nejsu si úplně jistá, jestli právě Špilberg food festival bude to, kde naberou nějaké zákazníky – tak nějak obecně mi připadlo, že lidé sice rádi ochutnají nějaké “luxusní” jídlo, ale pak si to třeba kolikrát ani s určitou restaurací nespojí ( několikrát jsem byla tohoto efektu svědkem). Ale ŠFF bude rozhodně komornější akce než PFF, tedy méně restaurací…, tak snad by něco v tom podvědomí lidí zůstat mohlo
No a pokud jsem na něco opravdu zvědavá, pak to budou právě dezerty, taky dost trpím buď nedostatečnou nabídkou, šíleným przněním a paskvily, co se dají často nalézt nebo ještě hůře nabídkou “palačinka/zmrzlina/medovník/koupenarozmrazenakoule”. A tak mě napadá ještě technická…
“…jestli konečně v Brně bude cukrárna, kterou bych mohl doporučit.”
Znamená to, že dle vás teď není v Brně řádná cukrárna?? Teď se nechci hádat ani nikoho neatakuju, jen by mě zajímalo, jestli to tak opravdu je.
Popravdě, my služby cukráren na domácí oslavy,… prakticky nevyužíváme(právě z tohoto důvodu)- pečeme vždy sami, a pokud si chci sednout na něco dobrého ve městě, zajdu tam, kde to důvěrně znám a vím, že mají i dobrou kávu(většinou tedy Park Lane:-) )
Aida mi už leze krkem, jejich anonymní růžové či bílé kostky s neutrální stále stejnou chutí jsou prostě otřesné a neuvěřitelně otrávená obsluha je třešnička na dortu ( takže zbývá zmrzlina do kornoutu a rychle pryč, tu tam dělají naštěstí stále dobrou).
Ale chtěla jsem se zeptat… a zkoušel jste třeba D-kafé nebo Kolbabu?? Sama jsem se ještě neodvážila, ale co jsem slyšela z okolí, vypadalo to docela nadějně ( hlavně co se Kolbaby týče).
Tak ještě jednou díky za recenzi, je skvělé, že i polomrtvé ( co se gastronomie týče) úplné centrum Brna (snad…) ožije(jen jim přát,ať jim to vydrží a ať se lidi chytí). Ale lehké to mít nebudou.
z Kolbaby mam rozporuplne pocity. Byl jsem tam 2x (v rozmezi nekolika mesicu) a kdyz to shrnu, tak me vadilo:
- obsluha — hned po prichodu se pozdravu nedockate (a to prochazite kolem pultu, kde vzdy nekdo stoji) — uvitanim jsou ‘upracovane a utrpne’ vyrazy. Takze to vzdate a jdete se posadit sami. Po asi deseti minutach cekani to vzdate a jdete si vybrat nahoru sami.
- pohodli — chapu na jednu stranu, ze se majitel snazil zachovat co nejvice puvodni podobu, ale nevim, jestli si zkusil sednou do boxu 1×1m … kde, kdyz se posadi ctyti lidi, a objednaji si kafe, tak i ty napoje se pomalu nevlezou na uzoucky stolecek. O zakuscich nemluve.
- zakusky — vyber pomerne dobry, ale ze by me neco utkvelo v pameti (jako ‘pujdeme ke Kolbabovi na ten a ten zakusek?’), to ne. Navic zminena obsluha k tomu neumi rict nic, na listku jsou nic-nerikajici nazvy (bez fotek), takze to vetsinou dopadne tak, ze si date ‘kafe a pohadku’, jako vetsina lidi okolo. Protoze sedite dole a obsluha musi po schodech, je pravidlem pobryndany hrnek.
Takze – rozporuplne.
PS: k predchozimu prispevku — Spilberk (ne -g)
Na Zelném trhu byla Ekonomicko správní fakulta. Právnická tam byla v letech 1969–1991, která jinak od roku 1932 sídlila a nyní opět sídlí ve své budově na Veveří, kde také byla brněnská úřadovna Gestapa.
Napadá mě, ta cukrárna na rohu vedle Mercata, to je taky jejich počin nebo to s Mercatem nemá nic společného?
Do těch dezertů bych se hned vlomila, ta pomerančová záležitost teda musela být:-) Jsem ráda, že vám chutnaly, pány cukráře jsem měla čest poznat při jedné akci a dostala jsem od nich spoustu užitečných rad a i přes kvantum mých dotazů byli stále velmi ochotní odpovídat, takže jim velice fandím:-D
Ke Kolbabovi občas zajdu. Káva, konkrétně cappuccino i caffé latte, jsou vždy perfektní. Dokonce se mi jednou stalo, že servírka přinesla cappuccino a až u stolku vyhodnotila, že pěna není, jak má být a kávu odnesla, aby do několika minut přinesla jinou s parádní pěnou. Zákusky mi u nich taky chutnají. Ale v jednom zatím nikdy nezklamali: pomalá obsluha. Není nic zvláštního čekat na účet i 15 minut a po upozornění ještě i dalších 7 minut. Na štěstí je návštěvníkům k dispozici denní tisk. Oceňuji příjemné prostředí a čistotu.
Dobrý den, pěkná recenze na skvělou restauraci na Zelném trhu, kudy denně chodím do práce a tiše závidím těm, co zde v tu dobu v klídku snídají…Musím ale reagovat na věcnou nesprávnost- sídlo brněnského gestapa nebylo v této budově, ale v budově nynější právnické fakulty MU na Veveří 70.
Jana Rottová
[...] (10.-12.5.). Předvedla se tam i nová brněnská top restaurace Il Mercato, kterou na Zelňáku otevřel Riccardo Lucque, který mi dal skvělé doporučení na restauraci v Londýně, kam jsem odjel asi [...]
Dobry den,
v restauraci IL Mercato jsem navstivila s manzelem. Velice mne zarazilo, ze na stolech nejsou bile ciste ubrusy, ktere v Italii naleznete v kazde restauraci /majitel asi zapomnel na italske zvyklosti/. Kdyz mi obsluha prinesla pribor a polozila mi jej primo na stul ……… /hruza/. Obsluha hrozne pomala, bez usmevu. Dali jsme si pastu a cekali 45 min. nez nam ji prinesli a to bylo v restauraci cca 10 hostu. Musim pochvalit moje testoviny s rybou – vyborne. Jako druhe mel manzel hov.maso na grilu /uz pri objednani mne zarazilo, ze toto nebylo v jidelnim listku a tudiz jsme nevedeli cenu/.
Maso bylo dobre, dobre propecene.
Chteli jsme zkusit moucnik, ktery bohuzel uplne zklamal -byl bez chut…..
Nejvetsi ranu jsme dostali pri placeni / jenom za maso pro jednu osobu jsme zaplatili 1.359kc/. Jezdime casto do zahranici a hlavne do Italie, jejich klasicky “biftek” si davame casto, ale nikdy jsme nezaplatili vice nez cca 700,-kc. Celkovy ucet v IL Mercato za obed pro 2 osoby /2x pasta, 1xmaso a 1x ryba, 1x moucnik, 1xkafe a 1x voda byl celkem 2.730,-Kc. Udelejte si obrazek sami, ale ja budu pokracovat navstevovat italske restaurace UZ JENOM v Italii, kde mne obed vyjde na polovinu, na stole bude bily ubrus a obsluha bude usmevava a rychla.